Poslední dva roky chodím na konference, kde mi je neustále vštěpováno, jak nám umělá inteligence změní život. Zlepší? Možná. Rozvine? Určitě! Ale změní? Asi jako jakákoliv jiná inovace. Nakonec to stejně skončí zpátky u lidí.
Pořád musím ráno vstát, ustlat si postel a udělat spoustu dalších výplňových činností, které mě nakonec dostanou do práce. K tomu, abych odváděla dobrou práci, tak kolem sebe pořád potřebuju velké množství lidí, od kolegů až po klienty. Pořád s nimi musím mít kvalitní vztahy založené na důvěře. Kreativní proces začíná v mojí hlavě, a přestože generativní AI stisknutím “entru” vítězně přebíjí můj kreativní blok, pořád ji musím vytrénovat, naladit na správnou notu a ověřit fakta. Za výsledek zodpovídám já, tak se jí radši nechávám jen inspirovat. Výstup vezmu a použiju, jak potřebuju, ale pořád se musím naučit, kde, co a jak bude fungovat, abych ho použila správně. Kde je ta velká změna?
Co se marketingu týče, do teď jsme se zvládali zbytečným generickým obsahem, který nemá hloubku, zahlcovat sami. Teď ty plytké nápady vypromptujem a za stejný čas se zahltíme větším množstvím generického obsahu. To je ta změna? Víc za míň? Všimli jste si, že v obou případech hraje v kvalitě obsahu velkou roli člověk za počítačem, který promt zadává? Umělá inteligence je nástroj a ne substitut. Malířský štětec taky neví, co maluje.
Dva roky zpět jsem pracovala v oboru digitální fotky. Tvořila jsem obsah a eventy spolu s jedněmi z nejlepších fotografů v Česku. A dokonce i v takové skupině úspěšných profíků na kratší či delší moment vyvstala otázka – co teď? Jak se k tomu postavíme? Široká veřejnost měla jasno, fotografové, jak je známe, jsou v první linii oné velké změny a do roka jich nebude. Dva roky uběhly jako voda a globální trh fotografie stále poměrně silně roste. Svou roli samozřejmě hraje reportážní fotka, svatby, portréty nebo třeba sport. To se nám, doufám, jen tak nahradit nepodaří. Já v tom vidím talent (přestože to slovo nemám ráda, talent totiž lehce přebijete disciplínou), renomé, kvalifikaci, expertizu...you name it! Zkrátka lidi.
Nechala jsem se unést a přešla na volnou nohu. Budu se věnovat psaní a copywritingu, to mě baví, to mi jde. Ještě jsem ani nestihla vytvořit portfolio a kamarád už se mě ptá, jestli jsem viděla ten chat, který za mě napíše cokoliv. “Koukej, řekl jsem mu, ať mi vygeneruje ostrou výpověď pro šéfa bez servítek a s humorem,” ukazoval mi přidušený svým vlastním vtipem. No nazdar. Čekalo mě stejné kolečko, ze všech stran se ozývalo, jak je to s psavci nahnuté. Do roka prý nebudou. Dva roky s ChatGPT jsou ty tam a podle predikcí se globální trh s copywritery (plus mínus pár miliard dolarů) téměř zdvojnásobí.
Důvodů je zase víc. Například chybí dlouhodobá data o výhodnosti implementace AI nástrojů. Není se čemu divit, přece jen jsou tu s námi zatím jen chvíli. Naskočit na rizikovou vlnu trendu si mohou dovolit jen velcí technologičtí hráči, často s vlastním vývojářským týmem přímo pod střechou. Já tam ale zase vidím propsané ono uvědomnění, že sypat nepersonalizovaný obsah jde jen do určité hranice, jaká to je, to si stanovte sami. V dnešní ekonomice pozornosti, kdy se přetahujeme doslova o desetiny sekund, je kvalita nad vším. Mám na mysli kvalitu, ve které je propsaná nejen kreativita, důvtip a invence, ale taky kontext aktuálního dění, prostředí, kultury a neustále se měnící nálady ve společnosti. Nemluvě o přizpůsobení obsahu na míru a snaze vyslat do světa myšlenku, kterou natrénované AI nevytáhlo kdo ví odkud. Možná získáš proklik a pár nepřítomných pohybů palcem, ale rozhodně ne pozornost.
Když Cher v roce 1998 vydala song Believe, kde byl poprvé použit auto-tune, taky ji čekal lynč. Že prý technika úpravy hlasu okrádá umělce o talent. Jak dnes víme, velikost ikonické Cher žádný syntetizátor neovlivnil, dokonce bychom bez něj neměli spoustu dalších skvělých tracků moderního popu, které si broukáme ve sprše. Daft Punk? Haló? A zase jsme u té síly osobnosti...
Odložím vám tu otázku bez odpovědi. V diskuzích o AI mi totiž často chybí zmínka o koncových zákaznících nebo uživatelích, followerech – chcete-li. Vede se dialog založený na tom, že mají firmy co nejdřív naskočit na digitální transformaci, pokud nechtějí být pozadu. Zeptejte se ale sami sebe, jak působí uměle vygenerovaný obsah na vás v roli konzumenta obsahu? Až se povinně na příspěvky začnou dávat nálepky “AI generated” (Meta už to dělá), budete jim věřit? Jak velkou roli ve vaší důvěře bude hrát autor?
Tokyo Tools vs AI: Přestože využíváme výhod umělé inteligence ve smyslu inspirace a odstranění kreativního bloku, všechny fotky i články mají svého autora, který do nich vložil energii, čas i vlastní myšlenky postavené na hodnotách značky. Není pro nás těžké hodnoty následovat, všichni v týmu s nimi souzníme.
