Hodinkové strojky ho fascinovaly už od mala. Vyučil se hodinářem, klenotníkem i zlatníkem a dnes patří mezi světové mistry ve svém oboru. Že se Luděk Seryn stal součástí prestižní švýcarské skupiny nezávislých tvůrců (AHCI), pro něj bylo utvrzení dobře odvedené práce, rozhodně ne cíl, kterým to končí. Spolu se svým týmem pokračuje v hledání cest, jak své výtvory neustále posouvat za hranici dokonalosti.
Z člověka, který hodinky tvořil sám vlastníma rukama, se pomalu stáváte hlavou malé firmy. Co vás k tvorbě vlastního hodinářského týmu vedlo?
Za 15 let jsem si prošel celým pomyslným kolečkem. Osvojil jsem si vývoj, naučil jsem se, jak hodinky konstruovat v počítači, jak jednotlivé části vytvářet a dávat dohromady. Zjistil jsem, jak fungují jednotlivé technologické postupy, co obnáší hodinářská i zlatnická práce. Postupem času přišla vyšší hodinařina, to znamená výroba i těch nejmenších součástek a montáže. Vím, co je zapotřebí od samotného začátku až do konce a nyní už jednotlivé segmenty celého koláče vyplňuji lidmi, kteří nahrazují moje ruce a pomáhají mi celý proces zrychlit. Mně se díky tomu povedlo vrátit se tam, kde jsem začal, a k tomu, co mě baví nejvíce – vymýšlet nové projekty, nové hodinky, prvky a technická řešení. Získal jsem zase prostor hledat něco, co tu ještě nebylo, a podívat se tam, kam se jiným hodinářům podívat nenapadlo.
Takže jste schopen pod svou značkou vytvořit více hodinek téměř sériově?
Více sice ano, ale lidi si pod tím představí klidně 500 kusů. My se věnujeme dlouhodobějším projektům na zakázku a zvládneme stvořit třeba 10 hodinek ročně. A to se bavíme pouze o těch typech, jejichž koncepty už jsou vytvořené, takže jsme schopni je produkovat rychleji. Dokud jsem všechno dělal sám, tak vyrobit jedny hodinky trvalo klidně dva roky, od nápadu po finální kus.
Jak hledáte zmíněné cesty, kam se ještě nikdo nepodíval?
To, že máme už hotové koncepty, neznamená, že je všechno jednoduché. Pokud jsme schopni něco udělat rychle, tak se snažíme ve zbylém čase vymyslet další způsoby, jak výsledek vylepšit. V podstatě si to naschvál trochu zkomplikujeme. Ono vylepšení a komplikace na první pohled nejdou moc dohromady, ale v hodinářském světě je to přesně naopak – čím komplikovanější, tím lepší. Hodinky pak z hlediska sběratelství nabývají na hodnotě. Samozřejmě tam musí být stále technická dokonalost a funkčnost. Jako takovou komplikaci si můžete představit například věčný kalendář, který vám dokáže spočítat i přestupné roky.
A tyto komplikace si vybíráte podle toho, na čem by vás bavilo pracovat? Nebo se vám do vize promítá trendovost, móda či samotné požadavky zákazníků?
My se moc nekoukáme na ostatní tvůrce a v podstatě tvoříme sami podle sebe. Nakonec zjišťujeme, že ty trendy děláme my, protože spoustu věcí, se kterými jsem přišel na trh, se začínají opakovat i v zahraničí. Z počátku se spoustu postupů zdálo téměř šílených, ale postupem času se zalíbily a začaly je aplikovat i velké firmy.
Vrátím se ještě trochu zpátky. Vy jste si pro své potřeby vyrobil i vlastní stroje na tvorbu součástek. Potřeboval jste tak specifické kusy, že se nedaly nikde sehnat, a tak jste si je musel vyrobit sám?
Dnešní doba vám umožňuje si koupit téměř cokoliv. Pokud ale potřebujete nějakou mašinu, která bude dostatečně přesná a umožní vám pracovat na určitém kvalitním levelu, tak za ni taky kvalitně zaplatíte. Co se následně stane je to, že jste otrokem oné mašiny. Ve chvíli, kdy si pořídíte stroj za miliony, tak začnete pracovat pro to, aby si na sebe vydělal a splatil se. To může trvat měsíce i roky. V tom okamžiku se těžko můžete začít věnovat něčemu dalšímu. Proto jsem se vydal cestou postavení vlastního stroje, který udělá přesně to, co je pro mě aktuálně důležité, já řeknu děkuju a to je celé. Sestavit jej mě stálo můj čas a nic víc.
Než zákazníkovi začnete vyrábět jeho vysněné hodinky, co všechno si na jejich konceptu může vysnít?
První schůzku nazývám “otevírání okna”. Já ho pro vás otevřu a ukážu vám, co všechno je možné. Teprve až jde zákazník domů, tak se zamyslí a zjistí, co chce nebo naopak vůbec. Primární myšlenka musí přijít od budoucího nositele hodinek, na jejím základě pak vyklíčí celý stroj. Není to jen o výběru nějakého pásku, chci aby se do nich propsal příběh. Chci, ať se člověk podívá na své personifikované hodinky daných tvarů, barev i materiálů a je schopen odvyprávět jejich příběh, který jsme společně vymysleli. Potom konečně drží v ruce kus, který je skutečně unikátem.
Když to ještě otočím, existuje naopak ideální zákazník pro vás?
Nejdůležitější zákazník je ten, který je právě teď. Ve chvíli, kdy se rozhodneme, že společně s klientem vyrobíme hodinky, budu se snažit, aby vzniklo něco, co jsem ještě nevyráběl, něco, co uvidíte poprvé. Díky tomu se zákonitě stanou tři věci. Za prvé, vy si odnesete unikát, naprostou novinku. Za druhé, já se naučím něco nového a do svého portfolia vnesu spoustu dalších zkušeností. A za třetí, všem, kteří si už mé hodinky odnesli, hodnota jejich kusu o něco stoupne, protože Seryn vytvořil zase něco nového a značka trochu vyrostla. Já v podstatě budu celý život makat na tom, aby byly vaše hodinky pořád dražší a hodnotnější. To je to, co tady tvoříme.
Kromě zvyšování hodnoty značky, co pro vás znamená být součástí prestižní skupiny nezávislých hodinářů AHCI?
Byl to pro mě rozhodně npodstatný předěl. Kromě přestiže a nějakého badge, tedy rozpoznání, to bylo hodně důležité pro mě osobně. Důkaz, že to dělám dobře. Samozřejmě to vneslo i hodně pozitivní atmosféru do celého týmu.
Text a fotky: Katka Šugárková
Tokyo Tools 2024 ©