Ze sociálních sítí na mě cílí trend takzvaného “Silent walking”, takže žádný mobil, foťák ani sluchátka. Zní to krásně, dostat se ale do bodu, kdy člověku stačí jen hlava a zvuk vlastních kroků je proces.
Není to tak dlouho, kdy jsem u sebe vypozorovala zlozvyk, který mě trochu vyděsil. Pravidelně konzumuju tolik digitálního obsahu, že jsem se přistihla při myšlence, že mi pouhé soustředění se na práci přišlo málo. Aspoň si do pozadí pustím seriál nebo díl podcastu, říkám si. Do toho reaguji na spoustu zpráv kamarádů a kolegů. Ve výsledku dělám všechno a zároveň vůbec nic. Právě procházky se pro mě staly skvělým způsobem, jak se soustředit jen na jednu věc a spojit příjemné s užitečným.
Zjistila jsem jsem, že když si k toulkám městem přidám ještě nějakou další činnost, tak se na ně začínám vyloženě těšit. Stává se z nich v podstatě úkol v kalendáři, který už nepřesunu a vyhradím si na svůj plnohodnotný čas. Během procházení se mi jen stěží podaří zahltit se deseti dalšími zloději pozornosti. A jaké činnosti to pro mě jsou?
Pouliční focení
Není tomu dlouho, co jsem začala fotit i jinak než na mobil. Přestože pouliční fotka není zcela můj styl, začala jsem foťák brát občas s sebou jen tak na procvičení kompozice a práce se světlem. Od té doby jsem u sebe vypozorovala zajímavou změnu. Zpočátku jsem měla tendenci koukat na městské části a ulice jako na celek. Zachycovala jsem celá široká náměstí a pořád nechápala, co mi na snímcích chybí. Dneska už mi do oka padají maličkosti jako odrazy v kalužích, symetrické sloupky nebo stín větví. Mám pocit, že je díky foťáku mé vnímání o píď bohatší.
Myšlenka k přemýšlení
Kamarád se mě nedávno zeptal, kdy jsem se naposledy zamyslela tak usilovně, až to bolelo. On je mozek totiž taky sval, který je třeba trénovat. Samotné se mi bohužel jen málokdy podaří dostat do skutečné flow, ve které se vše točí kolem jednoho téma. Bezcílné toulky jsou ale skvělým způsobem, jak se do stavu plného soustředění dostat. Divili byste se, kolik toho zvládnete v hlavě uklidit během obyčejné čtvrthodinky. Zpětné bilancování nad uplynulým týdnem, kreativní nápad pro podnikání nebo zamyšlení nad řádky naposled přečtené knihy. Důkladně projít, roztřídit, uložit. Ideálně ještě zapsat do notýsku!
Díl oblíbeného podcastu
Poslouchat zajímavé vyprávění jedním z mých nejoblíbenějších doplňků při pěších cestách kamkoliv. Často se mi stávalo, že jsem si podcast pustila k jiné činnosti, jakmile ale skončil, došlo mi, že se v hlavě uchytilo jen pramálo myšlenek. O čem že to celou dobu moderátor povídal? Kam se ta hodinová stopáž poděla? Jakmile jsem si ale pro audio obsah vyhradila své sebe-venčení, začalo se mi nápadů ukládat daleko více.
Nově vydané album
Kdy naposledy jste si poslechli hudební album od začátku do konce? Různá hudební média za nás většinou udělají předvýběr a k nám se dostávají už jen jednotlivé skladby, které zpravidla pasují do programového schématu mainstreamového rádia. Náš oblíbený interpret si dal ale záležet nejen na jednotlivých písních, ale taky na samotném pořadí. Vypráví skrze něj příběh. Přísahám, že když se teď půjdete projít a pustíte si celé album oblíbeného hudebníka, některé věci najednou začnou dávat víc smysl. Alespoň mně to tak funguje a dělá mi to vždycky hroznou radost.
Procházka se psem
Tady už se venčení nevyhnete ani kdybyste chtěli sebevíc. Občas si beru na hlídání chlupáče svých kamarádů jen proto, jelikož vím, jak pozitivní dopad má pes na můj každodenní režim. Vstávám a hned vyrážím na vzduch. V práci se pak snažím být co nejproduktivnější, abych měla brzo splněno a mohla s ním vyrazit ven. Nevýhod mazlíčků každý najdeme samozřejmě spoustu, ale to zvýšení času stráveného na čerstvém vzduchu jim nikdo neodpáře, i kdyby to mělo být jen rychlé posvačení, než se pejsek vyvenčí.
Editor & photography: Katka Šugárková
Tokyo Tools 2024 ©